Historické okénko

Šperky se ve všech lidských společenstvích nosí už celé tisíce let – zkrášlují, představují symbol moci nebo slouží náboženským a magickým účelům. V 19. a 20. století obliba šperků výrazně vzrostla, protože bohatly střední vrstvy. Také technický pokrok a nové materiály umožnily různorodější a především levnější výrobu. Ve 20. století si pak oblibu ve velkém měřítku získaly šperky zhotovené z toho nejcennějšího klenotnického materiálu – zlata. ...

Pojďme nyní společně nahlédnout do osudů věhlasných klenotnických umělců z přelomu 19. a 20. století, jejichž práce udávala po řadu generací směr šperkařskému průmyslu.

Alphonse Fouquet (1821 - 1911)

Francouzský tvůrce šperků v renesančním stylu s rytými drahokamy. Klenotnickým učněm se stal již ve věku 11 let. Po těžkých začátcích, kdy vystřídal práci v řadě klenotnických firem, si konečně v roce 1860 otevřel vlastní obchod.

Svá díla obvykle vytvářel ze zlata, které zdobil smaltem, opály, rohovinou, perlami a občas i diamanty. Jeho vzory byly fantaskní – sfingy, draci, mořské panny a další mytologická stvoření. Uměl mistrně zkombinovat zvlněné linie, decentně zbarvený smalt a jemné textury pro dokonalý výsledný efekt. V roce 1878 získal ocenění na Pařížské mezinárodní výstavě, kde ostatní klenotníci označili jeho šperky za absolutně bezchybné.

Georges Fouquet (1862 - 1957)

Syn Alphonse Fouqueta. Jeho šperky ve stylu secese se vyznačovaly syntetickými geometrickými tvary. Přátelil se s Alfonsem Muchou, který mu pomáhal navrhovat design jeho šperků. V roce 1900 mu dokonce vytvořil kompletní design nového pařížského klenotnického obchodu. Zmiňovaný interiér je dodnes k vidění v pařížském muzeu Musée Carnavalet.

Alfons Mucha (1860 - 1939)

Rodák z moravských Ivančic, kterého známe především díky Slovanské epopeji. Jeho styl byl velmi ovlivněn symbolismem. Snažil se zpřístupnit umění pro všechny společenské třídy, tomu vyvinul vlastní originální styl, kterému se dnes říká „styl Mucha“. Po studiích a ne příliš úspěšných začátcích se téměř přes noc proslavil plakátem k divadelnímu představení Gismonda.

Na přelomu století spolupracoval s klenotníkem Georgesem Fouquetem, kterému pomáhal s návrhem šperků a nakonec pro něj vytvořil vzhled jeho pařížského obchodu. Později spolupracoval i s firmou Tiffani.

Tiffany (zal. roku 1837)

Tato americká firma vznikla roku 1837 a nejprve prodávala kancelářský papírnický sortiment. Teprve poté, co firmu převzal Charles Tiffany, začal být kladen důraz na prodej šperků a stříbrných příborů. Oproti zvyklostem tehdejší doby u Tiffany označili zboží cenovkami a o cenách nesmlouvali; navíc požadovali platbu v hotovosti, nikoliv na úvěr.

Roku 1867 Tiffany vyhrála na Pařížské mezinárodní výstavě cenu v kategorii stříbrných šperků; v roce 1878 již získala ocenění v kategorii stříbra i zlata. O rok později zakoupila firma jeden z největších žlutých diamantů, kterému se poté začalo říkat Diamant Tiffany. Tento diamant nosily za celou jeho historii pouze tři osoby.

● Mary Whitehouse, manželka významného amerického diplomata na ples Tiffany
herečka Audrey Hepburn při propagaci filmu Snídaně u Tiffanyho
poslední nositelkou byla zpěvačka Lady Gaga, které jej zapůjčili na 91. ročník Academy Awards

K dnešnímu dni provozuje Tiffany přes 120 obchodů po celém světě. Jeden z nich se nachází i v Česku, v Pařížské ulici v Praze.

Peter Carl Fabergé (1846 - 1920)

Syn ruského klenotníka, který se narodil v Petrohradě, ale v dětství jeho se rodina přestěhovala do Německa, kde také vystudoval uměleckou školu. Poté se vyučil u respektovaných zlatníků v Německu, Francii a Anglii. Pečlivě také studoval předměty vystavené ve významných Evropských muzeích.

Po vyučení se vrátil do Petrohradu a spolu se svým mladším bratrem převzal klenotnickou dílnu svého otce. Roku 1882 se bratři stali senzací na celoruské výstavě v Moskvě a obdrželi pochvalu od samotného cara Alexandra III. Fabergé používal širší škálu drahých a polodrahých kamenů než téměř kterýkoliv jiný klenotník v historii. Jedna z největších specialit jeho firmy byla dekorace smaltem.

Za nejvýznamnější Fabergého dílo lze bez váhání označit tzv. Fabergého vejce, která vytvořil pro carskou rodinu. První vejce dostala carova manželka jako dar na Velikonoce. Car byl tak nadšen, že požádal Fabergého, aby vytvořil každý rok další vejce. Po smrti Alexandra III jeho syn Nikolas II pokračoval v tradici a rozšířil objednávku na dvě vejce ročně – jedno pro matku a jedno pro manželku. Každé vejce bylo otevírací a uvnitř obsahovalo překvapení. Tradici ukončila až Velká říjnová revoluce, kdy byla císařská rodina vyvražděna a vejce zabavena. Dnes jsou některá z nich ztracena a většina ostatních je součástí soukromých sbírek.

Cartier (zal. roku 1847)

Začátek věhlasu této francouzské firmy leží ve stížnosti brazilského pilota Alberta Santos-Dumonta svému příteli Louisi Cartierovi, že tradiční kapesní hodinky jsou za letu nespolehlivé a nepraktické. Cartier na tento podnět navrhl ploché náramkové hodinky, pro které se vžil název „Santosky“ a měly velký úspěch. Cartier obchodoval s hodinkami a šperky a jeho rodina ovládala firmu až do roku 1964.

Specialitou firmy byly šperky s tak jemným základem, že byly viditelné pouze vložené drahé kameny, vždy pečlivě vybírané z těch nejčistších a nejkrásnějších. Nejznámější kolekcí firmy je Bestiář, což je kolekce luxusních šperků vyrobených v podobě panterů, draků, chimér, ptáků či krokodýlů. Nejdůležitější položkou kolekce byla brož s patnerem; tento symbol se ve špercích firmy objevuje dodnes.

Firma za svoji historii dodávala šperky mnoha královským příslušníkům a celebritám. Jedna z nejvýznamnějších zakázek byly korunovační klenoty pro anglického krále Eduarda VII. Po korunovaci firma obdržela výsadu dodavatelů anglického královského dvora. Tuto výsadu posléze získali i z dalších 12-ti zemí.

Van Cleef & Arpels (zal. roku 1906)

francouzskou firmu, prodávající luxusní šperky, hodinky a parfémy založil Alfred Van Cleef se svým tchánem Salomonem Arpelsem. V roce 1925 vyhráli hlavní cenu na Mezinárodní výstavě se svým náramkem zdobeným červenými a bílými růžemi sestavenými z rubínů a diamantů. V následujících letech otevřeli mnoho butiků po celém světě, byli to první francouzští klenotníci, kteří otevřeli butiky v Číně a Japonsku.

V roce 1966 byla firma pověřena vytvořením koruny pro korunovaci Íránské císařovny Farah Pahlavi. Výroba koruny osazené 36 smaragdy, 36 rubíny, 105 perlami a 1469 diamanty trvala dlouhých 11 měsíců.

V roce 1933 získali patent na "neviditelné" obruby drahokamů, kdy kovové svorky - krapny - zůstávají skryty. Každý kámen je vložen do zlatých svorek méně než 0.2 mm silných. Tato technika může vyžadovat až 300 hodin práce na jeden šperk. Šperků je touto technikou možné vyrobit jen pár ročně, proto jsou nesmírně drahé.

***

V našem eshopu nenajdete věhlasný velký diamant, ani proslulé Fabergého vejce, ani smaltované přírodní motivy tolik oblíbené v secesi. Čas jde stále vpřed a vkus lidí se neustále vyvíjí a mění. Jedno ale mají historické šperky s dnešními šperky společné – zdobí, krášlí a dělají radost. A to byla, a vždy bude, úloha krásných šperků.